#FreshTag.cz


4.2.2018Káťa Kočí

Co že je to ta všemi kritizovaná fast fashion, neboli v češtině “rychlá móda”? Textilní průmysl zkrátil délku sezóny na minimum, v obchodech s oblečením se ne každý čtvrt či půlrok, ale každých pár týdnů mění veškerý sortiment. A tak po vzoru fast foodů obchody s fast fashion vyvolávají hlad - zde je to hlad po nejnovějším módním hitu - a tento hlad následně zaplácnou méně kvalitním, ale zato lehce dostupným zbožím. Módní řetězce neustále přináší nové věci, téměř by se dalo říct “rychloobrátkové oblečení”, co vydrží jen na pár použití. A pokud se náhodou oblečení hned nezničí, alespoň rychle přestává být “in”, a tak prostě jdeme a koupíme si zase něco nového.

Face Tweet Seznam

Většina velkých módních řetězců na tomto principu funguje a zákazníci, nejčastěji mladí lidé, s nimi spokojeně drží krok. Proč jim to nevadí? Na to je jednoduchá odpověď. Za nekvalitní textil platí méně, a tak pro ně není problém investovat po krátké době do dalšího kousku. Vlastně je to úplně přirozené, mileniálové tráví společně stejně času v kavárnách jako v obchodních centrech, z nakupování se stala plnohodnotná forma zábavy... a kromě toho mají i pocit hojnosti. Koupit si každý měsíc několik nových kusů oblečení? To je přece ráj. Rodičům to ale nejspíš nevysvětlíte... a prarodičům už vůbec ne.

Kvantita, nebo kvalita? Volba je na každém z nás, berme však v potaz důsledkyKvantita, nebo kvalita? Volba je na každém z nás, berme však v potaz důsledky (zdroj: picjumbo.com)

Co na to příroda?

Množství oblečení, které se ročně vyrobí, si na planetě Zemi nepochybně vybírá svou daň, a to na obou koncích řetězce. Na jedné straně jde o množství bavlny, umělých vláken a obecně materiálu, které je potřeba vyprodukovat (a s tím spojenou obrovskou spotřebu vody a nezdravé využívání pesticidů, barviv atd.), a rovněž podmínky lidí, kteří levné oblečení šijí, na druhé straně pak zpracovávání kolosálního množství textilního odpadu - toho, v nějž se rychle mění módní kousky, co po pár měsících nemají dále nárok na místo v našem šatníku, a tak je vyhazujeme a nahrazujeme novými.

Textilní průmysl má i své stinné stránky...Textilní průmysl má i své stinné stránky... (zdroj: pixabay.com)

Je to tak v pořádku? Nebo chceme něco změnit? Nebereme si zde samozřejmě na svá bedra tíhu světa a nesnažíme se celý ten kolotoč zastavit holýma rukama. Jako téměř všude i zde jsou však věci, co udělat můžeme.

Přemýšlejme, když nakupujeme

Nekoukejme jen na to, jestli se nám daný kousek líbí, ale i jestli něco vydrží. Opravdu stojí za to nakupovat kvalitnější, nadčasovější, i když trochu dražší kousky. Ve výsledku je budeme moci nosit déle a investice se vyplatí. Nejde o to o nejbližším víkendu “vyrazit na nákupy” a nahradit každý levný a nekvalitní kus něčím jiným a novým - vyhazovat věci, které jdou ještě používat, je přeci také neekologické. 

Má smysl podporovat fast fashion? Stojí to minimálně za zamyšleníMá smysl podporovat fast fashion? Stojí to minimálně za zamyšlení (zdroj: picjumbo.com)

Jak už jsme psali v tomto článku, při cestě za uvědomělejším životním stylem nejde o to okamžitě změnit všechny své návyky. I malé kroky správným směrem udělají velký rozdíl, a změnit obsah svého šatníku z nekvalitního oblečení na kvalitní nemá za cíl jednorázově zruinovat vaši peněženku, ale dlouhodobě snížit množství kusů textilu, které si jako spotřebitelé odnášíme každý rok z obchodů domů.

Minimalizovat šatník

Je to sice možná krásný pocit, mít celou místnost jako šatnu a desítky až stovky kusů oblečení na výběr, jako všude i zde však platí Paretovo pravidlo 80/20 - tedy že většina lidí 80 % času nosí pouhých 20 % oblečení, které vlastní. Oblíbená trička, pohodlné džíny, huňatý svetr, ve kterém v podstatě žijete od října až do dubna… nic vám to neříká? A co těch pár kousků, které jsou hezké a “jednou určitě přijde jejich chvíle, a proto je zatím nevyhodím”, ale ani nepamatujete, kdy jste je měli naposledy? Většina z nás je má a většina z nás by se bez nich obešla. Každý ale občas zhřeší, a jakmile vidíme v obchodě s oblečením slevy, hned nám vrtá hlavou, že “to třeba nosit budeme, a když ne, prodáme to na internetu”. To je přesně oblečení, které bychom si (z čistě ekologického hlediska) z obchodů domů nosit neměli.

Minimalizovat šatník nemusí nutně znamenat, že přijdete o všechnu zábavu, kterou móda přinášíMinimalizovat šatník nemusí nutně znamenat, že přijdete o všechnu zábavu, kterou móda přináší (zdroj: picjumbo.com)

Totéž se týká i kusů, které se nám k ničemu nehodí (to platí hlavně pro ženy, ale ne výhradně) - když jsou ty nové boty vážně boží, ale museli bychom kvůli nim koupit ještě kalhoty, kabelku, kabát a šálu, možná by stálo za zvážení, jestli ty vážně boží boty nenechat v obchodě někomu, kdo je na jejich nošení, řekněme, lépe vybaven.

Recyklovat oblečení

Zpomalení cyklu spotřeby textilu je potřeba celkově - méně kupovat, méně vyhazovat, déle používat. Dávat věcem druhou šanci. Oblečení se dá recyklovat mnoha způsoby - po celé České republice jsou rozmístěny kontejnery na textil, z čehož některé kousky putují do secondhandů, některé na červený kříž, co už se třeba nosit nedá, zužitkuje se jinak, na skládkách to však nekončí.

Popelnice na použitý textil - taková či podobná se nepochybně nachází i v blízkosti vašeho bydlištěPopelnice na použitý textil - taková či podobná se nepochybně nachází i v blízkosti vašeho bydliště

Další možností je prodat oblečení, které třeba už nenosíte, ale někdo jiný by ho mohl chtít. K tomu slouží všemožné weby a aplikace, například letgo, vinted či všemožné facebookové skupiny. Pokud je pro vás prodej příliš časově náročný, můžete třeba věnovat oblečení někomu z rodiny. Kdekterá žena - ano, i v dnešní době levné a všudypřítomné módy - oživuje svůj šatník také tak, že si vyměňuje méně nošené kousky s kamarádkami. Vynalézavosti se meze nekladou.

V nejhorším případě, třeba v případě trička, které už opravdu nikdo nechce, ho můžete třeba rozstříhat na hadry a používat alespoň při úklidu. Ti tvůrčí a šikovnější z nás mohou kousky i přešívat, když ne na oblečení, tak třeba na patchoworkovou deku. Cílem je prostě z každého kousku vytěžit maximum.

Video: Příklad toho, jak ve zkratce funguje recyklace textilu

Druhý pohled na recyklaci

Nejen prodávat dál, ale kupovat oblečení z druhé ruky? Pro někoho zábava, pro někoho tabu. Řeč je zde například o “sekáčích” a “hrabárnách”, kde se sice musíte propracovat množstvím příšerností, abyste našli jeden dobrý kousek, za ten pak ale zaplatíte třeba 10 nebo 20 Kč… a už samotný fakt, že daný kousek textilu vypadá použitelně, ačkoli už ho někdo nosil před vámi, o jeho kvalitě také něco vypovídá… což je za pár drobných pocit větší jistoty, než vám nabídne kdekterý módní řetězec.

Nákup v "sekáči" může být i dobrodružství - nikdy nevíte, na jaký poklad narazíteNákup v "sekáči" může být i dobrodružství - nikdy nevíte, na jaký poklad narazíte (zdroj: pixabay.com)

Přes internet kupovat oblečení je taky v dnešní době jednoduché - o to příjemnější, že prodejcem není nějaká neurčitá nadnárodní společnost, ale jednotlivec, který už daný kousek nosil a má s ním zkušenosti. Většinou vám zodpoví veškeré dotazy, v mnohém vám vyhoví a snadno se domluvíte.

Příklad aplikací na prodej/nákup použitého oblečení (Letgo, Vinted)Příklad aplikací na prodej/nákup použitého oblečení (Letgo, Vinted)

A co vy, nakupujete oblečení v sekáčích - ať v kamenných či internetových? Nebo vám to připadá zbytečné, když je nového oblečení všude dost pro všechny? Podělte se o své názory a zkušenosti.

Související články
Přidej se k nám, ať ti nic kloudného neuteče. :)

Komentáře

Podobné čtení


aa