#FreshTag.cz


Maximálně devět kandidátů a šlus. Kdo chce na Hrad a co nám nabízí?

zdroj foto: www.wikimedia.org

13.11.2017Jan Marek

Své kandidátní listiny mohli zájemci o výkon funkce prezidenta ČR podávat nejpozději do minulého úterý. Pověřený orgán Ministerstva vnitra rozhodne o jménech konkrétních kandidátů, kteří se budou voleb zúčastnit, do 24. listopadu. Již nyní ale víme, že půjde maximálně o devět kandidátů. Jaká jsou jejich jména a hrubá nastínění záměrů a názorů?

Face Tweet Seznam

Na odevzdávání vašich hlasů do volebních uren je času ještě více než dost, nanejvýš ale přesně poslední dva měsíce. Zdánlivě vysoká suma dní se ale táhne přes vánoční svátky a přelom roku, tedy Silvestr, kdy se převážná většina z nás oddá řádným oslavám vítání nového roku a k němu připadajícím předsevzetím. Jedním z nich by mohla být ta správná volba, až na dva dny osudové pro naši republiku, 12. a 13. ledna, dojde. Kampaně startují, nebo již odstartovaly, i když to někteří stále vehementně zapírají, boj o vaši přízeň začal.

My se tak nyní snažíme předložit vám také včasný soupis některých záměrů a názorů jednotlivých kandidátů ve věci aktuálních témat, jakými jsou sestavení nově zvolené vlády nebo vstoupení České republiky do eurozóny. Reakce naleznete pod níže uvedeným seznamem videoprezentací všech devíti potvrzených, v nichž se vyjadřují k dalším důležitým tématům a problematikám. Alespoň budete mít náskok a přehled, který vám snad pomůže k výběru toho správného kandidáta. V rámci objektivity vsadíme na abecední pořadí:

Jiří Drahoš

Věk: 68 let, vědec – chemik, bývalý předseda Akademie věd, nestraník

Pavel Fischer

Věk: 52 let, manažer a bývalý diplomat, nestraník

Petr Hannig

Věk: 71 let, hudebník, předseda Strany zdravého rozumu

Marek Hilšer

Věk: 41 let, lékař a pedagog, nestraník

Michal Horáček

Věk: 65 let, podnikatel a manažer, nestraník

Jiří Hynek       

Věk: 56 let, manažer, Realisté

Vratislav Kulhánek

Věk: 73 let, manažer, Občanská demokratická aliance

Mirek Topolánek

Věk: 61 let, energetik, politik – bývalý premiér a bývalý předseda ODS, současně nestraník

Miloš Zeman

Věk: 73 let, ekonom, prognostik, politik – bývalý premiér a současný prezident, čestný předseda Strany práv občanů a bývalý předseda České strany sociálně demokratické

- Bez videa - současný prezident se v minulosti vyjádřil, že kampaň ve svůj prospěch nepovede a nehodlá se zúčastnit žádných debat prezidentských kandidátů.

Zavedení eura v České republice

Názor současně potvrzených prezidentských kandidátů ve věci přijmutí a zavedení eura u nás v nadcházejících letech je rozporuplný.

Jasno mají kandidáti Petr Hannig a Jiří Hynek. Oba jsou proti, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek je toho názoru, že projekt eura je již úplně u ledu a mrtvý, Hannig přikládá kladnou hodnotu přijetí pouze ve sférách nejbohatších podnikatelů.

Textař a podnikatel Michal Horáček a bývalý velvyslanec Pavel Fischer vnímají zavedení eura v České republice jako odpovědnost. V této problematice by však oba rádi vedli spíše dialogy, Horáček například slíbil konferenci se zástupci Slovenska. Odpovědnost v této věci přikládá vládě i Vratislav Kulhánek, který proti přijetí eura není vyhrocený.

Pro vstoupení do eurozóny byli pak ve svých odpovědích naklonění kandidáti akademik Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer. Drahoš si myslí, že by se našlo více argumentů pro zavedení, jejich počet by nicméně proti odmítavé vůli většiny nestačil. Hilšer nemíní vystupovat proti přijetí, protože podle něj by koruna jako unikátní, ale osamělá měna v záplavě eura ztratila na síle a znamenala by ekonomické potíže.

Zbývající kandidáti, současný prezident Miloš Zeman a bývalý premiér Mirek Topolánek se v chybějících odpovědích na toto téma omluvili z důvodu časové vytíženosti. Zeman však v minulosti již několikrát uvedl, že Česká republika by měla do eurozóny vstoupit až v momentě vystoupení Řecka, aby nemusela platit jeho dluhy. 

Trestně stíhaný politik v čele vlády?

Na rozdíl od současného prezidenta Miloše Zemana, jehož názor v této věci je nadmíru očividný, by většina ze zbývajících osmi kandidátů měla s pověřením trestně stíhané osoby sestavením vlády problém. Jediný předseda strany Rozumní Petr Hannig by na to nebral ohled.

Kandidát Drahoš by se jmenování trestně stíhaného Andreje Babiše do čela vlády obával z důvodu pověsti České republiky v zahraničí. Rovněž jako úvod uvedl také vytíženost takového člověka vůči plnění tak náročné funkce. Hilšer si myslí, že prezident nemůže riskovat to, aby se stal premiérem podvodník. Hlava státu podle něj musí dbát udržení politické kultury.

Horáček by se snažil trestně stíhaného kandidáta přesvědčit, aby nechal stranu vybrat jiného nástupce na jeho místo. V případě neúspěchu by však ke jmenování přistoupil. Také jako důvod uvedl obraz státu v zahraničí. Podobný názor pak zastává kandidát Hynek.

Prezidentští kandidáti Fischer a Kulhánek by chtěli případ přezkoumat. Fischer by respektoval princip presumpce neviny a rozdílně by posuzoval odlišné míry závažnosti činu. Kulhánek by přímo obviněného člověka premiérem nikdy nejmenoval.

Poslední dva kandidáti Topolánek a Zeman se opět z důvodu časové vytíženosti k této tématice nevyjádřili. Topolánek však na debatě kandidátů na Právnické fakultě Univerzity Karlovy z minulé středy uvedl, že by byl se svěřením vlády Babišovi opatrný i ve chvíli, pokud by v sestavení neuspěl v prvním kole tohoto procesu. Pověřil by člověka s podporou rozumné většiny bez nesystémových stran. Více již přímo na záznamu z debaty, na které byli přítomni i ostatní kandidáti: 

Co si o jednotlivých kandidátech myslíte a už máte toho svého?

Zdroje: ČTK, Prezident21.cz


Komentáře

Podobné čtení


aa