#FreshTag.cz


Známe princip fungování tolik „přesných“ povahových testů na Facebooku. Řídí se jím i horoskopy a běžná média

zdroj foto: www.linkedin.com

9.11.2017Jan Marek

Často se vám stává, že dostanete pod ruku nějaký psychologický dotazník nebo horoskop, ve kterém se vidíte jako v perfektně naleštěném zrcadle? Náhoda to není, a výzkumy sledující tento jev proběhly již i v České republice.

Face Tweet Seznam

Dnes to jsou v podstatě především uživatelé sociálních sítí a obecně internetu, kteří denně propadají pocitu fascinace tím, když narazí na dotazníky přesně vystihující jejich osobnostní vlastnosti a nálady. Popis tohoto jevu provedl již v roce 1949 americký psycholog Bertram R. Forer, podle něhož také získal fenomén své jméno. Efekt známý rovněž jako Barnunův, vysvětluje tendenci lidí přijímat jakékoliv vágní a univerzálně platné charakteristiky přesně vystihující jejich osobnost za své.

Forer doložil existenci toho psychologického jevu poprvé na třídě o počtu 39 studentů. Těm předložil osobnostní dotazník, který se kromě jiného skládal také ze stupnic pro hodnocení zájmů, povahových charakteristik, pracovních vyhlídek a dalších cílů včetně těch emocionálního charakteru. Studenti měli podle slibu učitele dostat individuální a přesný posudek jejich osobnosti. Namísto toho však ke konci testu každý z nich obdržel identický výčet třinácti bodů popisujících jejich „stávající“ stav. 

Fráze typu máte tendenci být sebekritický,“ „disponujete velkým potenciálem, který jste nicméně prozatím patřičně nevyužil,“ nebo „jedním z vašich hlavních životních cílů je bezpečnost,“ by se dnes leckomu zdály více než povědomé. Naprostá většina studentů se tehdy ve druhé, zpětně hodnotící části vyjádřila k těmto výrokům jako k pravdivým popisům velmi důvěrně vystihujícím jejich povahové rysy. 

Psychologové i z dalších zemí světa zopakovali experiment od té doby do dneška více než padesátkrát. V České republice ho provedl v roce 2014 zpravodajský portál IDNES.cz za pomoci online dotazníkové služby Survio, kde se podobným odpovědím dostalo 5 579 respondentů. Z tohoto počtu 82% lidí uvedlo, že považuje výsledky za nadprůměrně přesné. 

Možné vysvětlení v současné době stále mnohdy přehlíženého fenoménu spočívá rovněž ve vědeckém oboru psychologie. Každý člověk si v konkrétním výroku dokáže najít část, která jej pravdivě nebo alespoň domněle charakterizuje. Poté nastupuje vliv selektivní pozornosti, která danou část nadřadí ostatním a právě tu si také zapamatuje. Zbylé části, mezi něž patří nepravdivé výroky, buď ignoruje, nebo jim alespoň přikládá menší váhu. 

Sociální sítě nebo různé blogy však nejsou jedinými prostory, ve kterých se dnes mohou lidé s tímto manipulativním jednáním setkat. Pozornost čtenářů a fanoušků takto přitahují také astrologové, věštci nebo nejrůznější léčitelé, na Forerův efekt lze ale narazit i v některých médiích. Tato technika má totiž již i vlastní název, tzv. cold reading. Autoři dotazníků nebo textů za jejího využití dokáží bez jakékoliv předchozí informace navodit v jedinci dojem, že o něm vědí téměř vše, včetně jeho budoucnosti. K tomu jim vystačí obecné výroky, které pouze přizpůsobují pohlaví, věku, společenskému postavení a dalším znakům.


Komentáře

Podobné čtení

aa